Ing. Bc. Martina Šilhánová - máma třem dcerám, průvodkyně dětí a koordinátorka školky, absolventka oboru "Učitelství pro MŠ" na Pedagogické fakultě UK

Po studiu vysoké školy ekonomického směru jsem chvilku pracovala ve vystudovaném oboru, v hotelnictví. Brzy jsem se však začala živit v zimě jako instruktorka lyžování v Alpách a léto jsem trávila s americkými turisty na kole po hezkých místech v Evropě. Mezitím jsem cestovala, hlavně lezla po skalách a horách. Když se narodila první dcera, život dostal nový smysl a já potřebu další realizace než je péče o děti a domácnost. Pomáhala jsem založit montessori mateřskou školu. V roce 2014 přišla výzva k vytvoření první lesní školky v našem městě. Založili jsme spolek rodičů a od té doby školkou prošly nejen naše děti, ale i mnoho dalších. Jako koordinátorka a ředitelka školky mám starosti většinu organizačních záležitostí. Pro děti během školkových dní jsem pevným a bezpečným bodem, emoční oporou. Soustředím se na to být bdělá, přítomná a v souladu sama se sebou. Přírodu vnímám jako ideální prostor pro vzdělávání a rozvoj dětí.

Mé oblíbené mayské přísloví: "My jsme ti, na které jsme čekali"

Pak také: Sokrates: "Chceš-li pohnout světem, pohni napřed sám sebou"

Už od školky jsem věděla, že chci pracovat s dětmi.
Vystudovala jsem obor sociálně humanitární činnost. Praxe s lidmi se speciálními potřebami ať už s děmi, či dospělými mi otevřelo mysl a získala jsem nadhled, ale práce je to velice náročná. Na čas jsem odjela do Anglie jako chůva a později jsem pracovala jako health care assistant pro seniory. Po návratu do ČR jsem se vrátila zpět ke svému snu - pracovat ve školce. Dodělala jsem si vzdělání a v mateřské škole jsem pracovala téměř 2 roky, než jsem se vydala na dráhu mateřskou. A jak to tak bývá, děti vás zavedou na jiné cesty a ukáží jiné obzory. Pro své děti jsem chtěla něco jiného, než městskou školku. Chtěla jsem respektující přístup a přírodu... hodně přírody. Osud tomu chtěl, že jsem nenašla jen školku pro svou dceru, ale i krásnou pracovní příležitost pro sebe. Příroda a přátelské prostředí je vše co děti (i dospělí) potřebují.

Jmenuju se Anička Müllerová a posledních čtyři a půl roku byla mojí hlavní životní náplní péče o dvě holčičky, Jindřišku a Klárku. Pocházím z malé obce v podhůří Krušných hor s malebným názvem Krajková. Vystudovala jsem karlovarskou pedagogickou školu, a už tady, ve třídě pedagogického lycea, jsem potkala svého budoucího manžela. Od té chvíle se naše cesty navždy spojily – po maturitě jsme spolu odešli do Prahy na Pedagogickou fakultu UK, začali vyučovat češtinu pro cizince na jazykové škole, vzali se. Když nám bylo kolem 23 let, začali jsme provozovat táborový areál v Jesenici u Rakovníka. Tábory, školy v přírodě, sportovní kurzy i školní výlety včetně zážitkových programů pro děti pořádáme dodnes a stále nás to baví. Práce s dětmi různého věku mě provázela od studií až do vlastního rodičovství. S malými dcerkami už ale nebylo reálné opět dojíždět na táborovou základnu a vést programy pro školy, a tak jsem při hledání nové cesty náhodou narazila na místo průvodce v lesní školce ve Svatoškách. Je nám blízké trávit čas v přírodě a naopak poměrně kriticky nahlížíme na klasický (před)školní systém v Čechách. A tak mi najednou všechno dávalo smysl, přesně tady jsem se měla ocitnout, říkala jsem si.  Těším se, co všechno nás ještě společně ještě čeká!

Po studiu sociální práce a outdoorových sportů, jsem se vydala do světa, kde jsem se seznámila s mnoha alternativními přístupy, jak k životu, zahradničení, jídlu, tak i k dětem. Miluji vodu ve všech podobách. Při plavání s dětmi, potápění se žraloky, nebo při snowboardingu v prašanu a moc mne baví tyto vášně předávat dál. Vždy mi byla bližší příroda, než město, a proto mne myšlenka lesních školek velmi zaujala. Po návratu z cest jsem se stala maminkou dvou synů a s radostí jsem se zapojila do týmu školky, nejprve jako průvodce batolátek, kuchařka a nyní jako průvodce dětí.  Baví mne sledovat děti, jak si v přírodě budují sebevědomí, odvahu, přirozenost a učí se respektu k sobě i okolí. 

Ivka je jednou ze zakladatelek školky. Aktuálně především pečuje o svou dcerušku, pomáhá s administrativou a pokud je potřeba, potkáte ji i v roli průvodkyně.

Vystudovala jsem zahradnici/aranžérku, tudíž jsem nikdy nebyla městský typ. Odjakživa mě to více táhlo k přírodě a tvoření. Mezi mé koníčky patří především šití, výroba ekologické kosmetiky/drogerie a mnoho dalšího. Posledních 11 let se věnuji hlavně svým dětem. Učíme se od sebe navzájem, což mi dává největší smysl. Nejsem zastánce klasického školského systému, proto své děti vzdělávám individuálně. Když jsem čekala svého prvního syna, věděla jsem, že ho budu vychovávat přirozeným/alternativním způsobem. Rozhodli jsme se odstěhovat do Španělska, kde jsme bydleli bez vody a elektřiny, byli jsme velice spjati s přírodou. Tato životní zkušenost pro mě byla velmi obohacující a jsem za ni vděčná.
Pracuji jako průvodce batolátek. Tato práce mě velmi naplňuje. Děti mě mají rády a to je pro mě ten největší důkaz toho, že to, co dělám, dělám správně a jsem na správném místě. Za nejvíce důležité považuji věřit sám sobě a dětem. Mým posláním je provázet je životem, být jim nápomocná a hlavně neměnit jejich osobnost. Jsem velmi šťastná, že mohu být součástí této krásné respektující školky.

Vystudovala obor porodní asistentka a pár krásných let strávila na porodním sále v Ostrově. Později se věnovala péči o nedonošené novorozence na jednotce intenzivní péče a preventivním programům na základních a středních školách, jako lektorka v oblasti reprodukčního zdraví, které stále dělám.

Můj život je spojen s dětmi v jakékoliv fázi života, ať je to před jejich narozením, v prvních minutách po příchodu na svět, v prvních dnech života, ale i s dětmi ve školkovém věku, nebo dospívajícími mladými lidmi, kteří přechází z dětství do dospělosti. Práce s dětmi je pro mě nejkrásnější a přináší mi velkou radost být u jejich prvního nádechu, být u chvílí kdy vyhrávají boj, koukat na svět jejich očima a objevovat s nimi tajemství, která často už nám dospělým se schovávají. Je radostí vidět jejich upřímný smích a pojetí světa, když už stojí na svých malých nožkách. Po zkušenostech, které jsem vypozorovala vlastním životem, vím, že příroda a pobyt v ní má léčivou moc, ať je to pozorováním krás, které nabízí, zkušeností, kterou nám dává a dobrodružství, která nám připravuje.

Mám moc ráda umění, svobodu a dobrodružství. To se nejlépe prožívá s dětmi a obzvláště těmi, které mají možnost to vše prožívat v lesní školce a ta tyto hodnoty podporuje. Lesní školka se pro mě stala dalším krokem, kdy mohu propojit radost z dětského prožitku se zkušenostmi. Těším se na vše, co mě děti naučí a připomenou, co jsem zapomněla.

Pokud jsem ve spojení s přírodou, cítím soulad i sama se sebou a po příchodu mých dvou synů vím, že vzájemný vztah s dítětem je opravdový dar, který má při respektujícím přístupu obrovský potenciál obě strany mnohému naučit. Lesní školku proto vnímám jako ideální a přirozené prostředí pro rozvoj člověka ve všech směrech.

Po studiu VŠ zemědělského zaměření jsem začala pracovat v oblasti ochrany životního prostředí. Jelikož mi, ale práce s dětmi dává opravdový smysl a naplnění, rozhodla jsem se pro dálkové studium předškolní a mimoškolní pedagogiky a bude mi ctí se jednou stát plnohodnotným průvodcem a parťákem našich kamarádů. V současnosti se budeme vídat především v klubíku pro maminky a jejich malá klubíčka. Těším se na naše společné bytí.